Proč chránit
Ocharana
V dnešní době neustále slýcháme, o tom kolik ročně velrybáři chytí velryb a jak se jejich počet neustále snižuje. To se ovšem netýká pouze velryb, sviňuch, běluh a delfínů, zapomínáme totiž i na tu nejmenší skupinu kytovců a to právě na zmiňované delféínovce, které oprati velrybám zapadli někam do ústraní ochany.
Delfínovci byli byli už v minulosti také loveni na maso a olej, jako jechich příbuzní. Kromě toho jim dnes však hrozí větší nebezpečí ve formě vodních elekrárem, lodní dopravy, chemikálie a neustále přeměty krajiny, ve které se vyskytují. Mnoho jedinců ročně uhyne v důsledku srážky s motorovým člunem, který jim způsobí vážná poranění, na která v důsledku závažnosti uhynou. Nikdo však s tímto zřejmě mnoho nenadělá, nebo spíše nechce.
Všichni delfínovci jsou dnes chránění, at už bohužel jako kriticky ohrožený druh či jiný stupeň kritičnosti.
O těchto tvorech vlastně nic nevíme, vše díky jejich plachému životu a níznému výskytu. Delfínovec čínský se už považuje za vyhynulý, protože ho už léta nikdo nespatřil, i když poslední zprávy tvrdí, že ještě pár jedinců je stále na živu, to však populaci toho tvora nevrátí, zůstane tak jako další zvíře na seznamu vyhynulých druhů. Jiné druhy jsou loveny na maso, zejména delfínovec amozonský a lapčaský.
Doufejme, že se do dalších dob zachovají aspoň některé druhy těchto přátelských tvorů.